 |
|
|
|
Vítáme Vás na Stránce věnované vycházející hvězdě českého filmu Ivetě Pavlíkové. Ptáte se, co nás k tomuto kroku vedlo? Nápad založit tento web se v našich hlavách zrodil po shlédnutí filmu ŠŤÁVA, kde Iveta hrála hlavní roli. O filmu samotném si můžete přečíst níže. Bohužel máme zatím jen velice málo informací o naší hvězdě, proto buďte shovívaví k této velice amatérsky vyrobené informační stránce. Byli bychom velice rádi, abyste nám zaslali veškeré informace o naší milované Šťávě. Děkujeme.
Šťáva
Scénář: Miroslav Sovják (texty písní Pavel Göbl, Jacques Prévert). Režie: Pavel Göbl. Kamera: Ctibor Krčmář. Hudba: Antonín Veselka. Animace: Cyril Podolský. Hrají: Iveta Pavlíková (Martina zvaná Šťáva), Damián Skořepa (Honza), Igor Veselý (Luki), Zdena Herfortová (učitelka), Lukáš Daňhel, Iveta Dušková, Jan Tobola. 63 minuty. Vyrobila ČT Praha. Premiéra: 7. listopadu 2004 na ČT 1 ve 20:00 h.
Scenáristu Miroslava Sovjáka známe ze Slavíkova cyklu o obětech zločinu (Přepadení, Znásilnění, Svědek, Jiný člověk, dosud neodvysílaný Hadí tanec), prokázal však i cit pro dilemata dospívajících - například Křístkovu snímku Hodný chlapec vtiskl překvapivou naléhavost. Další jeho scénář Šťáva, který se dotýká obdobné záležitosti, realizoval v brněnském televizním studiu Pavel Göbl. Tohoto nedávného absolventa FAMU známe dosud málo, na obrazovku pronikl dvěma tituly (Otevřená krajina svobodného muže, která se v kinech promítala jako součást pásma tří filmů nazvaného Radhošt, a dále Javorový guláš). O dalších projektech (Penis pravdy, Balíci, Lhářka, Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí ) schází více informací - zůstávají buď nedokončeny, nebo prozatím čekají na uvedení.
Přitom Göbl patří mezi tvůrce jistě talentované, obdařené vypravěčskou spontaneitou - umí pracovat s hereckým obsazením převážně nepříliš známých tváří, umí zvolené prostředí zalidnit přirozeně se chovajícími i pohybujícími postavami, zde hlavně mládeží ještě školou povinnou. Při sledování Štávy se na mysl okamžitě dere připomínka Hrubínova a Vávrova filmu Romance pro křídlovku - hrdinka je totiž "holka od kolotoče" přezdívaná Šťáva, která na jedné ze štací navštěvuje na krátký čas tamější školu. Ale tentokrát nenalezneme nějaké okouzlení "komediantstvím", Göbl zcela střízlivě popisuje homogenní komunitu, z níž se provozovatelé pouťových atrakcí nijak nevydělují. Hrdinka se musí srovnat se svými dočasnými spolužáky, prožije plaché milostné okouzlení, jemuž se marně snaží vtisknout větší vášeň (a nikoli náhodně si její otec namátkou posteskne, že na každé zastávce stihne okouzlit i dva kluky zároveň).
Jenže "slušňák" Honza, s nímž se sblížila, se liší od chlapců, které dosud poznala - vědomě si pěstuje odlišnost vzhledovou i zájmovou (věnuje se astronomii), se stoickou odevzdaností se snaží snášet i agresivní výpady svých vrstevníků. Jenže dívka odmítá ztotžnit se s jeho postoji. Nedlouho před odjezdem si dopřeje dlouhé dostaveníčko s přidrzlým suverénem Mikim, jemuž naopak vévodí odmlouvavá, úšklebná dikce mluvy a bezpočet dredů na hlavě... Göbl však odmítá šmahem vynášet jednoznačně hodnotící soudy, zjišťuje, že i vnější grázlovství může mít své příčiny. I rozporný Miki, žárlící na předpokládané Honzovy úspěchy u dívky, má své touhy a potřeby, rozvedené manželství rodičů zjevně neskýtá žádoucí citovou oporu. Igor Veselý dokázal v jeho postavě stvořit nejpůsobivější figuru celého vyprávění, za Mikiho sebejistotou odkrýt nečekaná váhání. Miki si občas počíná, jako kdyby vědomě naplňoval právě očekávaný model konfrontačního jednání, aniž by se s ním beze zbytku ztotožňoval. Honza i Martina (Iveta Pavlíková a Damián Skořepa) daleko více odpovídají běžným klišé ze stmeleného kolektivu vyděděných jedinců, třebaže i oni odvádějí velký kus procítěné práce.
Ještě nevyzrálou mentalitu žáků v posledních třídách základní školy přibližují autoři bez zbytečné přepjatosti, oceníme i únosnou míru mentorujících výroků. Výstižný je učitelčin povzdech, že děti neumějí psát jinak, než jak si přivykly při odesílání mobilových zpráviček. Ozvláštnění vnášejí i několikeré animované vsuvky (bohužel jen v úvodu vyprávění), přinášející lakonický komentář k zaznamenávanému dění. Přinášenou výpověď umocňuje i vypravěčské pojetí. Zprvu dominující hudební složku Mikiho pokusů s vlastní kapelou zatlačí dočasně do pozadí Honzova "amúzická" rovina, aby teprve v závěru znovu a jakoby procítěněji opět zahlaholily hudební tóny. Kameraman Ctibor Krčmář v souladu s Göblovým pojetím zasadil celé vyprávění do soumračné barevné tonality, exteriérové záběry málokdy provází sluneční svit, často se naopak vyskytují noční scény.
Fotos:
|
|
|
|
|
